29. 1. 2018  |  aktualizováno 2. 2. 2018  |  Tiskové zprávy  |  0 komentářů

E-recept

Názor na digitalizaci a e-recept

Názor na digitalizaci a e-recept

Ve zcela nedávné době vešlo ve známost, jak jsme všeobecně zaostali za ostatními pokrokovými zeměmi s využitím elektronizace, resp. digitalizace. Chápu, elektronizace je důležitým pomocníkem v životě snad každého z nás. Existují však mnohá „ale….“

Je to totiž do jisté míry a v určitých ohledech i jakýsi nepřítel, především zloděj času. Málo soudné jedince a jejich skupiny uzavírá do jakési bubliny, tj. izolace. Nepotřebují přímý kontakt s někým jiným, zvaným homo sapiens. Omezují původně pružnou diskuzi u kávy jen  na jistou výměnu názorů přes počítač. Tato praxe  někdy tyto názory poněkud mění až znetvořuje. Ale i omezuje…

Diskuzi v různých, i důležitých záležitostech, problematicky zastupuje jejich počítač, i když je také pravdou , že „co je psáno, to je dáno“. Ale ani toto není vždy výhodou. Chybí lidský kontakt a tříbení názorů.

Vezměme i návykovost takového počínání. Ta někdy představuje až patologickou úroveň. V naší současnosti se dokonce  v některých aktuálních politických programech zmiňuje tento neduh hlavně u dětí a mládeže. Zabývá se tím zejména rezort školství  a zdravotnictví, a jsou už v běhu snahy o účinnou prevenci.

Nevýznamné nejsou ani zdravotní důsledky :

    • vynucená poloha ( terminus technicus) vsedě,
    • navíc v předepsaném postavení všech čtyř končetin,
    • představuje zátěž na pohybový aparát,
    • je zaujímán strnulý posed se zatěžováním páteře, zejména jejího krčního úseku, může dojít k jejímu zablokování s dopady na nervosvalový aparát,
    • neposiluje se funkce mnoha svalů, a to díky chybění  jejich zapojování do motoriky,
    • dochází k poruše funkce velkých kloubů hlavně dolních končetin
    • zdravě  se nemobilizuje oběhový ani dýchací aparát,
    • omezuje se žilní návrat  hlavně v „povodí“ dolní duté žíly,
    • potencuje se tvorba žilních varixů,
    • dochází až k extrémní obezitě,
    • ničí se zrakový aparát
    • jde o fenomén odcizování v naší rozhárané společnosti a je proti zásadám jejího „duševního zdraví“
    • může docházet  k šíření protiprávních aktivit např.pedofilů a jiných extrémistů.

Získané vědomosti z internetu či naopak jejich předávání směrem k počítačovým uživatelům jsou sice chvályhodné, nicméně často ani nevíme, který nepodepsaný autor spáchal ten který článek a my jeho „moudra“ přejímáme málem jako absolutní pravdu. Příkladem je šíření paniky o potenciální škodlivosti očkování proti infekčním nemocem, což dokonce ovlivnilo i některé pediatry…

Tím nechci popřít i zmíněné výhody, které však mohou být velmi relativní, a vždy je nutno je zvažovat z různých pohledů. Z mojí zkušenosti je nedocenitelné využití počítačové techniky při koncipování například vědecké práce. Zcela jsem tím vyřadila klasický psací stroj….

A z těchto širších souvislostí  se dostávám k aktuálnímu tématu elektronizace zdravotnictví,  o kterém bylo již mnoho napsáno a řečeno, avšak převládá názor zvláště od některých teoretiků anebo nezdravotníků, že jde o věc užitečnou.

Já však konstatuji, že by tato snaha užitečná být mohla, kdyby byla vypracována koncepce a strategie zdravotnictví, kdy pak by zkušení organizátoři určili, jak a co digitalizovat, jak to bude účelné, přínosné, efektivní atd.,atd. A hlavně, jak to prospěje pacientovi.

Ano, i takoví odborníci z oboru „organizace zdravotnictví“ existují. Vždyť tento obor je vyučován na všech lékařských fakultách v naší zemi a dokonce se v VI.ročníku studia  stal už dávno státnicovým předmětem.

O čem tedy nyní hovořím v těchto souvislostech? Ano, o elektronickém receptu ( dále viz e-recept).

Tato stále odkládaná novinka  se nedaří realizovat fungujícím způsobem. Je otazná i její účelnost a využitelnost.

Jakési její nepochopení, hlavně zkušených lékařů v ambulantní praxi, má několik důvodů. Hlavním je však ten, že  tito zkušení lékaři zcela postrádají význam této inovace. Důvody odporu ambulantních lékařů lze seřadit dle závažnosti asi takto :

    • v současné podobě neslouží totiž vůbec pacientovi
    • není adekvátně zajištěna ochrana jeho osobních údajů
    • pro samotné lékaře jde tedy jen  o zdržování
    • jde i o zbytečný náklad na pořízení příslušného vybavení
    • jde o přeposílání receptů od státem uznaného lékaře směrem do centrálního úložiště, kde se vydané recepty hromadí u jistého rodného čísla
    • a to je podle mne vše…

Ale znovu opakuji  : uvedené osobní údaje jsou zneužitelné při jejich úniku, což není v naší současnosti věc neobvyklá i v jiných segmentech.

Z pozice pacienta to zatím nepředstavuje vůbec žádnou výhodu, leda jen to, že jsou zcela přesně  uvedeny jeho zmíněné osobní údaje a názvy předepsaných léků naprosto čitelným způsobem, takže lékárník nemusí luštit naškrábaný text na papírovém receptu.

Novinkou je pro mne skutečnost, že např.nemocnice, kde je systém takřka povinně zaveden, má z toho pofidérní prospěch. Za každou položku na receptu totiž dostává od zdravotních pojišťoven 1,70 Kč.

Výhody e-receptu hledají  lékárníci. Případné nabídnutí jiného generického léku anebo léku s podobným účinkem je řešeno vyhláškou č.84/2008. Lékárník může určité změny učinit pouze za předpokladu, že s touto praxí souhlasí pacient a že změna je odsouhlasena předepisujícím lékařem. Lékárník musí provést  vyznačení záměny léku na předloženém receptu, včetně jeho dávkování. Tato skutečnost je pak také odeslána  na úložiště SÚKLu….

Tam se může předepisující lékař podívat pouze na svoji preskripci, což pro nemocného zcela ztrácí význam této digitalizace. Lékař tímto náhledem mj. sleduje, zda nepřekročil stanovený limit ( rozuměj : finanční ), anebo zda naplnil slib jistému agentovi té které farmaceutické firmy, že bude přednostně  předepisovat její preparáty.

Komu tedy  nashromážděná pravda v úložišti poslouží ? Jde snad hlavně o to, kolik utržily určité farmaceutické firmy za svoje produkty v těžké konkurenci ? Anebo jde o to, kolik se nakoupilo nezvykle navíc počítačů, pomocí  kterých je e- recept produkován ? Anebo jde o to, kolik zdrav.pojišťovny věnovaly financí do systému zdravotní péče ? Dle mého názoru určitě moc neutratily, poněvadž ceny léků, s velmi pregnantně uvedenými cenami v poličkách lékárny, slouží asi hlavně seniorům ( ano, aby to senioři zaručeně viděli a zvážili, zda si vyzvednout s nejednotnými maržemi předrahý lék, anebo zda mají jít raději do samoobsluhy, protože mají aktuálně hlad ?). Na všechno vytčené totiž asi často finance nemají.

Pokud by bylo umožněno, aby ošetřující lékař mohl do úložiště nahlédnout, aby zjistil, co všechno a odkdy dané „rodné číslo“ ( rozuměj : jeho pacient, který je nyní u něho v ordinaci) užívá kompatibilních anebo naopak nekompatibilních kombinací preparátů, pak by zcela jistě mohl určit a realizovat, co mu právě předepíše nově on a co nemocnému  třeba zakáže na přechodnou dobu užívat, tedy  jiný preparát, který kdysi nemocný  vyfasoval na recept od někoho jiného, jiné odbornosti, před nějakým časem…

To by pak dávalo  pravý smysl této digitalizaci. Vždyť celý zdravotnický systém má sloužit nemocnému člověku a ten má v systému  zdravotnictví zaujímat prvé místo.

Široké veřejnosti musí být známo, že totiž nežádoucí účinky léků, případně jejich kumulace, zvláště pak v nevhodných kombinacích, zaujímají 4.místo v příčinách smrti ! To uvádějí světově uznávané medicínské časopisy podle multicentrických  statistik.

Každý lékař a zdravotník musí vědět, že pro chronickou léčbu lze užívat co do počtu 5-6 druhů léků, aby bylo možné hovořit o léčbě. Pokud jich   užívá více, pak jde o progredující OTRAVU a o ohrožení života pacienta ! I to je uvedeno v citovaných celosvětových statistikách !

A to se ještě nezmiňuji, kolik volně prodejných léků pacienti k lékařově preskripci užívají navíc ! Ty představují jen sledovaný zisk pro jejich producenty a lékárnu, a jejich zakoupení bez uvádění rodného čísla do centrálního úložiště vůbec neputuje. Tedy opět další kaz, který pacientovi neposlouží. Naopak.

Všechny pozitivní funkce měl  kdysi naplňovat do jisté míry  IZIP, leč jeho užívání nebylo stanoveno zákonem, tedy nebyl povinný, tudíž bezcenný. A pak se vše zvrhlo do komerčních a jiných poloh. Pacient neměl v ruce nic, žádný doklad, co vlastně všechno užívá. Protože to bylo nepovinné, a nebylo vše zesíťováno, nemohl do systému nahlédnout  jakýkoliv jiný nezasíťovaný lékař. Čili opět převeliký nedostatek.

Z těchto důvodů jsem uskutečnila v roce 2013 můj dávný úmysl. Zavedla jsem ve své praxi tzv. zdravotní knížky ( obdoba papírové knížky pro děti a dorost, kterou každý novorozenec dostává na účet zdrav.pojišťovny).

 To vyplývalo z mojí bohaté klinické zkušenosti, zejména z ambulantní praxe.

O léky  mají zájem hlavně senioři, tedy občané na druhém pólu věkové struktury obyvatel, kteří spotřebovávají nejvíce chronické zdravotní péče. Každý z nich má nějakou zdravotní potíž a je závislý na praktickém lékaři a na jeho předpisech léků.

Nevadí, že se dostavuje opakovaně  k lékaři : jednak může mít nově jiné potíže, jednak může být dosavadní léčba nevyhovující, tak je třeba leccos změnit. Jde především o jistou kontrolu celkového stavu a užívané léčby. A tu je pak možno ponechat anebo modifikovat.

Mimochodem se změří i krevní tlak, ať přichází nemocný z jakýchkoliv důvodů do ordinace. To byla kdysi pevná zásada, kterou doporučil renomovaný kardiolog pan profesor Jiří Widimský sen. Zda se nadále tato užitečná praxe plošně plní, to mi není známo…

Zdravotní knížka je majetkem daného pacienta, něco jako občanský průkaz. Nemocný si obojí  hlídá a knížku nosí ke každému lékaři. Lékař  se v ní dočte, co nemocný aktuálně užívá. A v tom je „jádro pudla“.

Až se dočtu anebo mi sdělí TV 24, že moje pochybnosti o užitečnosti současné úrovně digitalizace jsou liché, tak tu papírovou stejně nezahodím…Co když systém digitalizace selže ? Anebo budu v jiné, počítačem nevybavené ordinaci, či někde v cizím bytě, či na pláži ?

Nemocný ji předkládá i při návštěvě lékaře v jeho bydlišti . Knížka  je vždy po ruce, když náhle musí přijet ZZS při akutním onemocnění a posádka   je hned „v obraze“.

Psaní na papír není zdánlivě pokrokové, ale v mnoha případech nevyhnutelné i v jiných sférách naší společnosti…Vždyť na našem trhu je spousta krásných klasických knížek a paralelně mohou existovat i ty elektronické. Je plně zdůvodněna existence obou, ale nikdy nedojde k tomu, aby byly jen ony elektronické.

Tedy  platí plnou měrou : „co je psáno, to je dáno“, a má to v ruce každý kompetentní aktér bez složitostí. Pacient i lékař.

Proboha, snad není neschůdné napsat 5-6 druhů léků a jejich dávkování  na papír, do oné knížky  ? A navíc : v našich končinách neexistují analfabeti , tak to zvládne i sám pacient, a to ve vlastním životně důležitém zájmu !

Všechny současné výhody totální digitalizace receptů neuznávám anebo neznám. Budu ráda, když mi moje znalosti někdo kompetentní a nezaujatý  doplní.

Zvolme tedy raději dlouhodobější kompromis, a to předpis léků obou typů dle možností, zkrátka dobrovolně. A zaveďme oficiální zdravotní knížku, která ani po totálním nasazení digitalizace v budoucnosti neztratí význam pro pacienta. A to je ten pravý účel, že ?….To je možné tzv. hned od zítřka. Mimo jiné to představuje úspory na všech frontách , jak prokázala ročenka jisté slovenské zdravotní pojišťovny za rok 2001 !

Nezavádějme další pověstný český „pangejtismus“. Dopracujme postupy v lékové digitalizaci a její účelnosti, spolehlivosti a bezpečnosti tak, aby sloužily především nemocnému.

29.1.2018

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

senátorka Parlamentu ČR      

místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku

 


Přidat komentář


Navigace


Anketa

Budou senátorské a krajské volby 2012 úspěšné pro ČSSD?

44 %
56 %

Hlasujících: 39


Kalendář akcí

předchozí měsíc Prosinec 2018 další měsíc
Po Út St Čt So Ne
         
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
           
Momentálně nejsou naplánovány žádné události.

Tiskové zprávy

Případ Sestra smrt

30. 8. 2018

Případ Sestra smrt

více

E-recept

29. 1. 2018

Názor na digitalizaci a e-recept

více

Význam koncepce zdravotnictví

3. 1. 2018

Význam koncepce zdravotnictví

více

Činnost v regionálních senátorských kancelářích

22. 2. 2013

Moje senátorská činnost  a provoz regionálních kanceláří

více

Řekněte dost Nečasově vládě. Přijďte k volbám

15. 10. 2012

Děkuji za Vaše hlasy. Přijďte podpořit kandidáty ČSSD i ve 2.kole

pátek 19.10. od 14.00 - 22.00 hodin , sobota 20.10. od 8.00 - 14.00 hodin

více

Máte červenou krev v žilách ? Darujte ji!

11. 10. 2012

Aktuální situace

Češi jsou až na 22. místě v Evropě. Alespoň jednou darovalo krev 30 procent občanů. Pravidelně daruje 15 procent dospělých lidí mladších 65 let věku.

více

Den seniorů

21. 9. 2012

Blíží se den seniorů, který bývá v porevoluční době vzpomínán i oslavován. Naše společnost se vyznačuje v porevolučním období tím, že se prodlužuje střední délka života a existuje nižší porodnost. Obojí vede k stárnutí společnosti, seniorů přibývá...

více

archív zpráv